| K panu Zdeňkovi: To, že "ekologisté mají své prsty všude" zní zvláštně. Nemínil jste imperialisty? Ve svém příspěvku mluvíte o "skutečných odbornících na lesní ekosystémy", kteří by podle Vás měli mít na chod věcí vliv. Na mezinárodním symposiu v Regenu jsem si všiml, že ředitel Národního parku Bavorský les, lesník Karl Friedrich Sinner je skutečně mezinárodně uznávaný odborník. Říká: "Pokud se horským lesům na Šumavě dá možnost přirozeného vývoje, bez kácení a dodatečného zalesňování, tak získají krásu a funkčnost, jakou z hospodářského lesa vůbec neznáme. Stromy nežijí věčně. Lámou se, umírají. Každý vývrat a zlom je individuální jako otisk lidské dlaně." Karel Klostermann napsal o šumavském lese mj. toto: „Na protějším břehu divný vypínal se les: všecka země pokryta práchnivějícícmi, zpuchřelými kmeny, zeleným mechem, vřesem i drobnými stromky, v dosti značných mezerách tu jeden velikán, tam druhý, onde třetí, úžasný byl objem, mechem pokryt peň a dlouhými řasnatými lišejníky větve i ratolesti, vůkol menší dorost, slabý zakrsalý, větve přeražené, vrcholy od jednoho k druhému plazícími se lišejníky jako spoutané, zde onde kmen vší kůry prostý, bez vrcholu, hluboko ve skále zakořeněn, ač přímo stojící, přece příšerná mrtvola, vedle něho rozložité kořání stromu vichřicí ze země vyrvaného, se vší prstí i s mohutnými kameny, jež viseti zůstaly, mezi vším tím drastickým porostem…“ Možná by stálo za to přiznat, že důvěra v síly přírody není "zarputilá fanatičnost" a že člověk může být občas jen pozorovatelem, nikoli řidičem a ovladatelem věcí. Radovan Holub |